Rozhovory
Mgr. Rostislav Langer, Ph.D. o superpočítačích, výzkumu, spolupráci s bratrem i o zapojení AI.
Původně studoval nanomateriálovou a fyzikální chemii v Olomouci, ale po “nehodě” s vodíkem v laboratoři zjistil, že klasická práce ve zkumavkách pro něj nebude to pravé. Doktor Rostislav Langer tak přesměroval svou pozornost k výpočetní chemii. Dnes působí v ostravském centru IT4Innovations, kde ke svému výzkumu využívá superpočítače s obrovským výkonem. V nejnovějším P-LAB CASTu prozradil, v čem spočívá kouzlo jednoatomové katalýzy, jaký je rozdíl mezi běžným a kvantovým superpočítačem a proč je umělá inteligence ve vědě spíše vítaným parťákem než hrozbou.
Kompletní epizodu podcastu P-LAB CAST naleznete na Spotify, YouTube nebo na platformách Podcasty.cz a České podcasty.
Během studia na Univerzitě Palackého si brzy uvědomil, že manuální práce v laboratoři mu příliš nesedí. „V druhém ročníku mi v laboratoři bouchl vodík. Byl to trošku silnější výbuch, tak jsem si řekl, že to není úplně pro mě,“ vzpomíná s úsměvem na začátky své badatelské kariéry vědec. Pod patronací svého školitele, profesora Otyepky, se proto zaměřil na výpočetní simulace. Zásadní vliv na jeho směřování měl i jeho bratr-dvojče Michal, se kterým dnes sdílí kancelář a úzce spolupracují. „Brácha mi před zápisem na fakultu řekl, ať jdeme na nanomateriálovou chemii. Nic moc se o ní tehdy nevědělo a byla tam spousta témat, která se dala do budoucna zkoumat,“ doplňuje Langer.
V centru IT4Innovations pracují výzkumníci se soustavou propojených a paralelizovaných počítačů, které poskytují výpočetní sílu v běžných podmínkách nedosažitelnou. Úlohy, které by na standardním počítači trvaly měsíce i roky, zvládnou tyto stroje vyřešit v řádu hodin či dnů. Doktor Langer se věnuje především takzvané jednoatomové katalýze. Tento přístup umožňuje využívat namísto velkého množství drahého kovu (například platiny) pouze jeho jednotlivé atomy, čímž se drasticky zvyšuje reaktivní plocha a zároveň klesají náklady.
Výpočetní chemie přitom funguje v dokonalé symbióze s tou klasickou experimentální v laboratoři. „Aby se zbytečně nesyntetizovala celá řada léčiv, výpočetní chemici dokáží vyselektovat materiály, které mají určitou afinitu a dokáží léčit různé nemoci. Experimentalisté si pak syntetizují jen konkrétní návrhy. Je to časově i finančně mnohem výhodnější,“ popisuje takzvaný drug design a výhody teoretických simulací.
Velká část diskuse se dotkla také umělé inteligence (AI) a strojového učení (Machine Learning). Zatímco někteří se nových nástrojů obávají, Langer je aktivně zapojuje do své každodenní rutiny. Nástroje jako ChatGPT či Claude mu zjednodušují proces hledání v literatuře a usnadňují i nepříjemnou administrativu. „AI je výborná pro psaní grantů. Ty jsou pro vědu klíčové, ale jejich psaní je občas hrozná otročina. Umělá inteligence to úplně ulehčila,“ chválí si.
Pomáhá mu ale i při samotném psaní odborných textů, kde funguje jako editor zaručující ten správný akademický tón. „Občas mám na věc svůj pohled a můj vedoucí má zase trošku jiný. Tak to proženeme přes AI, řekneme jí, ať nám to dá do Nature stylu, a ona to přepíše tak, jak to mají všichni rádi a jak je to víc unifikované,“ vysvětluje praktické zapojení moderních technologií.
Díky špičkovým infrastrukturám, jakou je ostravské IT4Innovations, se Česko na poli superpočítačů drží na světové úrovni. Podle doktora Langera je tuzemskou výhodou také velký důraz na etiku a kvalitu výzkumu. Zahraniční zkušenost a otevřenost jsou pro něj všakzcela zásadní – on sám během studia absolvoval stáž ve španělské Tarragoně, kde díky své publikační činnosti získal pomyslnou vstupenku právě do světa jednoatomové katalýzy. „Vědci by neměli hrát jen na svém písečku, ale měli by všechno reportovat a ukládat vstupy do databází, ať se věda posouvá dál globálně,“ uzavírá svůj pohled na moderní a transparentní výzkum.
Celou epizodu můžete poslouchat na Spotify, YouTube nebo na platformách Podcasty.cz a České podcasty. Příjemný poslech!
Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová
