Rozhovory
Mgr. Petr Kašík, Ph.D., o marketingu v biotechu, přístupu k vědě i projektům DIANA Biotechnologies.
Další epizoda P-LAB CASTu nás zavedla do Vestce u Prahy. Dozvíte se více o příběhu firmy vzniklé z akademického výzkumu, o tom, jak se tvoří portfolio produktů pro výzkumné laboratoře, vývoji protilátek i o tom, proč dnes biotechnologie potřebují stejně kvalitní marketing jako vědu. A jelikož v DIANA Biotechnologies milují cyklistiku, pozval nás náš host, Mgr. Petr Kašík, PhD., na projížďku na kole, během které část podcastu vznikala.
Kompletní audioverzi povídání s Mgr. Petrem Kašíkem, Ph.D., můžete poslouchat jako podcast na YouTube, Spotify nebo platformách Podcasty.cz a České podcasty. Níže najdete textovou verzi výběru toho nejzajímavějšího.
Když se řekne biotechnologická firma, většina lidí si představí laboratoře, pipety, výzkumníky v pláštích a komplikované vědecké publikace. Jen málokdo si pod tím stejným pojmem představí marketing, obchodní strategii nebo budování značky. Právě na průsečíku těchto světů se dnes pohybuje Petr Kašík, bývalý akademický výzkumník a současný Marketing & Communications Manager společnosti DIANA Biotechnologies. Jeho vlastní profesní cesta zároveň dobře ilustruje vývoj firmy, která vznikla jako spin-off akademického prostředí a během několika let se proměnila v široce rozkročenou biotechnologickou společnost s aktivitami od vývoje reagencií pro akademické laboratoře přes vývoj protilátek až po aplikace pomáhající k vývoji nových léčiv.
Kořeny společnosti sahají do prostředí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde vznikla metoda DIANA, za kterou její autor a nynější Co-CEO společnosti, Václav Navrátil, získal v roce 2017 cenu Wernera von Siemense. Původní myšlenka byla relativně přímočará. Vytvořit technologii, která dokáže urychlit screening potenciálních léčiv a zefektivnit proces jejich vývoje. O několik let později už ale firma stála před úplně jinou výzvou, kterou nikdo nemohl předvídat.
Stejně jako mnoho dalších firem i DIANA Biotechnologies zásadně ovlivnila pandemie COVID-19. V době, kdy po celé Evropě chyběly diagnostické kapacity, reagovala firma využitím vlastních zkušeností s PCR metodami a automatizací laboratorních procesů.
„Díky tomu, že jsme měli zkušenosti s PCR a automatizací, podařilo se nám poměrně rychle vyvinout vlastní PCR kity a současně vybudovat laboratorní zázemí schopné zpracovávat velké množství vzorků. Nakonec jsme se dostali až na deset tisíc testů denně a pokrývali jsme zhruba čtyřicet procent všech PCR testů v České republice,“ přibližuje období Petr Kašík.
Významným krokem bylo i zavedení testů ze slin. V době, kdy si většina veřejnosti spojovala PCR diagnostiku především s nepříjemnými výtěry z nosohltanu, představovalo toto řešení výrazné zjednodušení celého procesu. Zkušenosti získané během pandemie pak zásadně ovlivnily další směřování firmy a pomohly definovat podobu jejích současných čtyř hlavních segmentů.
Dnes DIANA Biotechnologies stojí na čtyřech hlavních pilířích. První z nich představují molekulárně-biologické reagencie pro výzkumné laboratoře. Právě zde vznikají produkty, které dnes využívají výzkumníci po celé Evropě. Patří mezi ně například reverzní transkriptázy nové generace nebo specializované RNazové inhibitory určené k ochraně RNA během analýz. Výhodou těchto produktů je vyšší citlivost, stabilita i možnost detekce velmi nízkého množství genetického materiálu.
Druhým významným směrem je vývoj monoklonálních rekombinantních protilátek. Firma využívá vlastní technologii DIANA-Ab, která umožňuje vytvářet vysoce afinitní a selektivní monoklonální protilátky z králíka. Významnou výhodou je schopnost pracovat i s velmi malými nebo obtížně detekovatelnými cíli, proti nimž bývá vývoj kvalitních protilátek tradičně komplikovaný.
Třetím ze zmíněných pilířů je oblast Drug Discovery zaměřená na vývoj tzv. kinázových panelů. Jde o specializované assay systémy, které umožňují rychle testovat velké množství molekul proti kinázám, tedy proteinům zásadních pro regulaci buněčných procesů a často spojených s nádorovými onemocněními. Právě zde se naplno využívá původní potenciál technologie DIANA.
Poslední oblastí je diagnostika. Aktuálně nejvýznamnějším projektem je vývoj ultrasenzitivního testu pro diagnostiku sepse. Právě zde se propojují zkušenosti firmy s PCR diagnostikou, klinickými pracovišti i výzkumem. Cílem je zkrátit dobu potřebnou k identifikaci původce infekce z několika hodin na přibližně dvě hodiny a zároveň přesně určit konkrétní bakterii odpovědnou za infekci.
„Dnes často potřebujete dlouhé hodiny na to, abyste zjistili nejen, že sepse probíhá, ale také co ji způsobuje. My se snažíme tento proces výrazně urychlit a současně zvýšit jeho přesnost. To je důležité i kvůli narůstající antibiotické rezistenci, protože lékaři potřebují co nejrychleji nasadit správnou léčbu,“ dodává náš host.
Zajímavostí v DIANA Biotechnologies je složení týmu. Firma zaměstnává přibližně čtyřicet lidí a významná většina pochází z akademického prostředí. V jedné budově se tak potkávají biochemici, molekulární biologové, chemici, bioinformatici i lidé z obchodních a marketingových pozic.
Tento model má jednu zásadní výhodu. Rozhodování a vývoj probíhají velmi rychle. Pokud vznikne potřeba nové technologie nebo komponenty, firma je často schopná vyvinout ji interně.
„Během covidu jsme například potřebovali zajistit základní stavební kámen pro PCR testy, kterými jsou oligonukleotidy. Místo dlouhého čekání jsme vytvořili vlastní chemickou laboratoř, která je začala vyrábět. Podobně vznikla i řada dalších technologií. Pokud máme potřebné znalosti a dává to smysl, snažíme se řešení vytvořit sami,“ říká pan doktor Kašík.
Právě schopnost rychle reagovat a kombinovat expertizu různých oborů považuje za jednu z největších konkurenčních výhod firmy.
Přestože technologická stránka bývá na první pohled nejzajímavější, druhou polovinu rozhovoru věnoval pan doktor Kašík v našem povídání marketingu v oblasti biotechu. Právě marketing totiž rozhoduje o tom, zda se inovace dostanou ke svým uživatelům. Na rozdíl od klasických spotřebitelských značek je biotech marketing do značné míry založen na odbornosti. Hlavní roli zde nehraje reklama, ale důvěra.
„Konference, osobní kontakt, odborné publikace, LinkedIn, newslettery. To jsou základní nástroje, které používáme. Zásadní je ale úzký kontakt s výzkumníky. Potřebujeme vědět, co řeší, s čím bojují a jak naše produkty fungují v reálné laboratoři,“ vysvětluje.
Významnou součástí strategie je také budování distribuční sítě. Firma dnes působí prostřednictvím distributorů přibližně v deseti evropských zemích a postupně expanduje do dalších. Každý distributor přitom musí rozumět nejen produktu, ale také jeho vědeckému pozadí.
Osobní příběh Petra Kašíka ukazuje, že kariéra ve vědě nemusí vždy vést k profesorské dráze nebo vedení laboratoře. Vystudoval fyziologii živočichů, absolvoval doktorát a během studia získal i vlastní granty. Současně ho ale stále více přitahovala popularizace vědy a komunikace.
Spoluzaložil magazín CzechSight, podílel se na podcastu Pod čepicí a postupně začal zjišťovat, že ho více než samotný výzkum baví propojování vědy s veřejností: „Myslím, že jsem si poměrně brzy uvědomil, že mi chybí určitý faktor, který je pro vědeckou kariéru potřeba. Věda vyžaduje naprosté soustředění a odhodlání. A já jsem byl vždycky jednou nohou někde jinde. Právě proto pro mě přechod do biotech marketingu nebyl nijak dramatický.“
Na závěr rozhovoru přišla řeč i na stav českého biotechnologického prostředí. Kašík je přesvědčený, že talent, know-how ani kvalitní vědci v Česku nechybí. Slabším místem je podle něj transfer technologií a financování inovativních projektů: „Máme spoustu skvělých lidí. Ale stále vzniká relativně málo spin-offů a startupů. Myslím, že bychom se měli více inspirovat zeměmi, jako jsou Nizozemsko, Dánsko nebo Litva, které dokázaly vytvořit mnohem efektivnější ekosystém pro rozvoj biotechnologií.“
Příběh DIANA Biotechnologies přitom ukazuje, že cesta z akademické laboratoře do reálného byznysu možná je. Vyžaduje ale kombinaci vědy, odvahy, flexibility a lidí, kteří dokážou výsledky výzkumu nejen vytvářet, ale také světu vysvětlit.
Celou epizodu P-LAB CASTu si můžete poslechnout na YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách.
Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová
