„Mým hrdinou od dětství byl spisovatel James Herriot, a tak jsem chtěla být veterinářkou,“ vzpomíná na své začátky Mgr. Magdalena Crhánová, Ph.D. Od studia veteriny ji však odradil strach z nutnosti uspávání zvířecích pacientů. Zlom přišel s hollywoodským filmem Smrtící epidemie s Dustinem Hoffmanem. Fascinace vědci ve žlutých oblecích ji nasměrovala k mikrobiologii. Dnes vede oddělení mikrobiologie a antimikrobiální rezistence na Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně. V novém díle P-LAB CASTu prozradila, proč hledá probiotika pro selata v trusu divočáků, jak naši psi kopírují náš životní styl a proč je na čase začít se mnohem více bavit o ženách ve vědě.

Celou epizodu si můžete poslechnout na Spotify, YouTube, v aplikaci Podcasty.cz nebo České podcasty.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství funguje v Brně již 71 let a spadá pod Ministerstvo zemědělství. Ačkoliv o něm široká veřejnost možná tolik neví, jeho poslání se přímo dotýká každého z nás. Zabývá se totiž konceptem One Health (Jedno zdraví). „Naší misí je vyvíjet postupy pro to, aby hospodářská zvířata a produkty z nich byly zdravé. A aby i konzumenti, protože většina z nás pije mléko, jí vajíčka a maso, dostávali na stůl bezpečné a zdravé potraviny,“ vysvětluje tento koncept doktorka Crhánová.  

Její tým nezůstává jen u teoretických výzkumů v laboratoři, ale všechny poznatky se snaží aplikovat do praxe. Obrovským tématem současnosti je totiž antimikrobiální rezistence. „Já osobně považuji antibiotika za jeden z největších vynálezů 20. století. Ale s velkým plusem vždycky přijde i velké minus, a to je právě rezistence. Pokud chceme zvířata léčit zodpovědně a nepoužívat antibiotika plošně a preventivně jako v minulosti, musíme hledat další alternativy,“ zdůrazňuje vědkyně.  

Jednou z možností jsou probiotika, která mohou výrazně podpořit střevní mikrobiom u zvířat. Aktuální grantový projekt Magdaleny Crhánové se zaměřuje na kritické období u selat. Po odstavu od matky totiž prasátka zažívají obrovský stres a často trpí smrtelnými průjmy. Protože se dnes do krmiv nesmí preventivně přidávat antibiotika ani oxid zinečnatý, farmáři nutně potřebují nové řešení. Cílem projektu s názvem Inovovaná synbiotická doplňková krmná směs pro selata po odstavu (QL2401023) je vytvořit funkční inovovanou synbiotickou krmnou směs určenou pro selata po odstavu. V rámci projektu jsou izolovány kmeny kvasinek z trávicího traktu divokých a domácích prasat, identifikovány a podrobně charakterizovány pomocí fenotypových a genotypových metod.

Brněnští mikrobiologové ho hledají přímo v přírodě, konkrétně v trávicím traktu divokých prasat. „Domácí prasata žerou definovanou stravu a jejich spektrum bakterií má jistá omezení. Kdežto divočák si ryje rypákem v lese, sežere brouka, žalud, šneka i kukuřici. Spektrum bakterií ve střevech tak má daleko pestřejší a nenese tak vysokou zátěž antibiorezistence,“ vysvětluje unikátní přístup. Vědci z divočáků izolují bakterie mléčného kvašení a specifické prasečí kvasinky, ze kterých vyvíjejí zcela nový probiotický komplex, který podávají selatům po odstavu místo antibiotik.  

Kromě hospodářských zvířat se však věnuje i domácím mazlíčkům. Spolupracuje s komerční firmou na vývoji inovativní probiotické složky do za studena lisovaných granulí pro psy. „Psi stejně jako lidé trpí civilizačními chorobami – obezitou, vysokým tlakem nebo autoimunitními onemocněními. Většinou to je tak, že pes absolutně kopíruje životní styl svého majitele,“ odhaluje Crhánová překvapivá data s tím, že správně zvolená probiotika mohou psy dlouhodobě udržet v perfektní kondici.  

Magdalena Crhánová se aktivně věnuje i propagaci vědy, své práce i ústavu, mimo jiné i na sociální síti LinkedIn. Odstartovala to její potřeba navazovat profesní kontakty, ovšem dnes jižz pozice garantky v rámci grantu MŠMT oficiálně popularizuje práci celého ústavu i díky projektu Výzkumné prostředí (EH23_026/0011496). Jezdí po různých akcích a snaží se pro vědu nadchnout děti i laickou veřejnost.  

Její velkou osobní misí je podpora žen ve vědeckém prostředí. „Na našem ústavu, který má zhruba 200 zaměstnanců, je asi 160 žen. A to na všech pozicích až po ty nejvyšší,“ zmiňuje s hrdostí. Sama fandí mentoringovým programům a všem začínajícím badatelkám vzkazuje: „Aby se studentky nebály, protože není důvod. Myslím si, že i žena dokáže dělat velkou vědu, dokáže vést spoustu věcí a není důvod nás z těchto aktivit vyčleňovat.“  

Proč u výzkumu mikrobiomu vzniká spousta slepých uliček a jak se doktorka Crhánová vyrovnává s tím, že výzkum často vyžaduje i pokusy na zvířatech? Celou epizodu si můžete poslechnout na Spotify, YouTube, v aplikaci Podcasty.cz nebo České podcasty.

‍

‍Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová

‍