Rozhovory
Doc. Ing. Iveta Klojdová, Ph.D., o návratu na VŠCHT, vedení Ústavu mléka, tuků a kosmetiky i výuce.
Po doktorátu odešla z akademického prostředí do soukromé laboratoře, vyzkoušela si zdravotnickou diagnostiku, pracovala na lékařské fakultě a podílela se na budování mezinárodního výzkumného centra na České zemědělské univerzitě. Nakonec se po několika letech vrátila na místo, kde její vědecká cesta začala. Dnes stojí v čele Ústavu mléka, tuků a kosmetiky na VŠCHT Praha. V rozhovoru pro P-LAB CAST popisuje docentka Iveta Klojdová, Ph.D., jaké je převzít vedení ústavu po respektovaných osobnostech, proč je práce s lidmi často náročnější než samotný výzkum a jaké trendy budou podle ní formovat budoucnost potravinářství i kosmetiky.
Kompletní audioverzi povídání s doc. Ing. Ivetou Klojdovou, Ph.D., můžete poslouchat jako podcast na YouTube, Spotify nebo platformách Podcasty.cz a České podcasty. Níže najdete textovou verzi výběru témat z téměř hodinového inspirativního rozhovoru.
Když se dnes doc. Ing. Iveta Klojdová, Ph.D., ohlíží za svou profesní cestou, nepůsobí jako člověk, který by se po celou dobu pohyboval pouze v jednom světě. Přestože její profesní domov představuje VŠCHT, rozhodla se po dokončení doktorátu poznat i prostředí mimo akademickou sféru. Zkušenosti ze soukromé klinické laboratoře, z lékařského výzkumu i z mezinárodního centra zaměřeného na potravinářský výzkum jí podle vlastních slov pomohly pochopit, jak odlišně mohou fungovat jednotlivé organizace a jak důležité je přenášet inspiraci mezi nimi.
„V soukromé sféře jsem si vyzkoušela, jak rychle musí některé procesy fungovat. Samozřejmě ne všechno lze přenést na vysokou školu, ale některé principy se zde snažím uplatnit. Hlavně tam, kde mohou lidem usnadnit práci nebo zrychlit rozhodování,“ komentuje paní docentka Klojdová. Současně dodává, že právě mimo akademické prostředí si definitivně uvědomila, jak moc jí chybí samotná věda, dostatek času přemýšlet nad novými nápady a hledat řešení problémů, jejichž odpověď není předem známá.
Přestože zůstávala s VŠCHT dlouhodobě v kontaktu prostřednictvím projektu TA ČR, návrat do plného akademického prostředí nebyl původně samozřejmostí.
Zlom nastal až ve chvíli, kdy se na VŠCHT otevřela možnost ucházet se o vedení Ústavu mléka, tuků a kosmetiky: „Asi nejvíc mě přesvědčilo, že za mnou přišli bývalí kolegové s tím, že by byli rádi, kdybych se přihlásila. Najednou jsem si uvědomila, že jsou to lidé, se kterými jsem dlouhá léta pracovala a které mám ráda. Řekla jsem si, že to zkusím.“ Výběrovým řízením prošla úspěšně a v roce 2025 se na VŠCHT vrátila, tentokrát ne jako doktorandka, ale jako vedoucí ústavu.
S novou rolí přišla i nová odpovědnost. Ústav přebírala po dvou respektovaných osobnostech v oboru a od začátku věděla, že nechce bourat to, co funguje. Jejím cílem bylo navázat na silné stránky pracoviště a současně ho posouvat dál.
„Ráda bych zachovala odborné zázemí, které tu vždy bylo. Máme tady řadu zkušených odborníků a kvalitní chemické zázemí. Zároveň bych chtěla, aby mladí kolegové už na začátku kariéry více přemýšleli o tom, kam jejich výzkum směřuje. Jestli vede k publikaci, patentu nebo jinému konkrétní výstupu,“ vysvětluje v nejnovější epizodě P-LAB CASTu.
Představa vedoucího výzkumného pracoviště bývá často spojována s laboratoří a vědeckými objevy. Realita je podle Klojdové podstatně složitější.
Dnes vede tým více než dvaceti zaměstnanců, koordinuje akademické pracovníky, řeší personální záležitosti, rozpočty, administrativu i strategické směřování ústavu. A právě administrativa je oblastí, která jí překvapivě ukousla největší část času.
„Kdybych si mohla vybrat, nejradši bych si udělala celé dopoledne jen na čtení článků a vědu. To se ale moc často nepovede. Většinu času mi zabere komunikace, schůzky, e-maily nebo organizační záležitosti. Články tak často čtu až o víkendu,“ komentuje s úsměvem, ale zároveň dodává, že největší výzvou podle ní není administrativa: „Každý vedoucí vám asi řekne to samé. Nejsložitější je práce s lidmi. Ale zároveň je to i ta nejzajímavější část práce.“
Přestože vedení ústavu přináší nové povinnosti, jednu věc si nechce nechat vzít. Přímý kontakt se studenty. V současnosti vede několik diplomových prací, a právě práce se studenty jí podle vlastních slov připomíná, proč se vědě začala věnovat.
Nejde přitom pouze o to, aby studenti zvládli laboratorní metody nebo napsali kvalitní diplomovou práci. Snaží se je vést k samostatnosti, kritickému přemýšlení a schopnosti přicházet s vlastními nápady.
„Nechci, aby studenti pouze opakovali to, co někdo vymyslel před nimi. Snažím se, aby do práce vnesli vlastní myšlenku a nebáli se navrhovat nová řešení. Když potom vidím, že je výzkum skutečně baví a sami přemýšlí, jak něco posunout dál, je to asi největší odměna,“ komentuje svůj postoj.
Podle ní jsou současní studenti velmi schopní a motivovaní. Zároveň se musí vyrovnávat s úplně jiným prostředím, než zažívaly předchozí generace.
Významnou roli dnes hraje například umělá inteligence, která mění způsob práce s informacemi i přípravu textů. Klojdová připouští, že studenti často ovládají tyto nástroje lépe než jejich učitelé. O to důležitější podle ní je naučit je přemýšlet nad výsledkem a nespokojit se pouze s technicky správnou odpovědí.
Vedle pedagogiky zůstává významnou součástí její práce také výzkum. Mezi její nejvýznamnější projekty posledních let patří vývoj systému umožňujícího transport imunoglobulinů do střeva.
Projekt vznikl ve spolupráci s 2. lékařskou fakultou a navazoval na její dlouhodobý zájem o vícečetné emulze, kterým se věnovala už během doktorského studia.
„Problém byl v tom, že imunoglobuliny jsou velmi citlivé molekuly. Pokud by je pacient jednoduše vypil, byly by v žaludku znehodnoceny. Snažili jsme se proto vytvořit systém, který by je ochránil a umožnil jejich transport až do střeva,“ vysvětluje průběh výzkumu.
Výsledkem se stalo patentované řešení založené na vícečetných emulzích, které dokážou protilátky zapouzdřit a chránit během průchodu trávicím traktem. Projekt tím ale neskončil.
„Pracujeme na tom dál. Patent byl důležitý milník, ale pokud bychom chtěli naše řešení jednou dostat blíže pacientům, bude potřeba pokračovat, zapojit například myší modely nebo navázat spolupráci s farmaceutickými partnery,“ dodává docentka Klojdová.
Ústav mléka, tuků a kosmetiky na VŠCHT Praha pokrývá překvapivě široké spektrum témat. Od mikrobiologie mléčných výrobků přes aplikovanou mikrobiologii až po bezpečnost kosmetických přípravků.
Právě propojení potravinářství a kosmetiky podle docentky Klojdové umožňuje sledovat trendy, které se do obou oblastí promítají současně.
Mezi nejvýraznější patří růst zájmu o proteinové potraviny, rostlinné zdroje bílkovin nebo tzv. hybridní produkty kombinující rostlinné a živočišné složky. Stále významnějším tématem je také udržitelnost: „Velkým směrem je využívání vedlejších produktů a zbytkových surovin z potravinářské výroby. Ať už jde o syrovátku, ovocné nebo zeleninové výlisky. Snažíme se hledat možnosti, jak tyto materiály znovu využít a dát jim vyšší hodnotu.“
Právě zde se stále více propojují potravinářství a kosmetika, protože látky vhodné pro lidskou výživu mohou být zajímavé i pro kosmetické aplikace.
Pokud by měla odhadnout, kam se bude potravinářství ubírat v dalších letech, zmínila by především personalizovanou výživu.
Stárnutí populace podle ní vytváří tlak na vývoj produktů přizpůsobených specifickým skupinám spotřebitelů. Inspiraci spatřuje především v Japonsku, které se problematice výživy seniorů věnuje dlouhodobě: „Myslím si, že se budeme čím dál více posouvat k cílené výživě. Nejen podle věku, ale i podle konkrétních potřeb jednotlivých skupin lidí. Vedle toho vidím prostor například pro vývoj speciálních pohotovostních potravin nebo výrobků určených pro velmi specifické situace.“
Po prvním roce ve funkci má za sebou desítky schůzek, stovky administrativních úkolů a nespočet nových rozhodnutí. Když ale mluví o tom, co jí udělalo největší radost, nezmiňuje rozpočty ani organizační změny. Mluví o studentech, o odeslaném článku do časopisu, o kolezích, kteří vidí smysl ve změnách, a o okamžicích, kdy si uvědomí, že myšlenky vznikající v její laboratoři řeší stejné otázky jako týmy na předních světových univerzitách.
A právě to je podle ní důvod, proč má smysl pokračovat dál.
Celou epizodu podcastu P-LAB CAST naleznete na YouTube, Spotify a dalších podcastových platformách.
Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová
