Rozhovory
RNDr. Roman Chaloupka, Ph.D., o vzniku LAM-X, vývoji nanovlákenných materiálů i změně cesty projektu
Když vznikal spin-off LAM-X, jeho zakladatelé měli poměrně jasnou vizi. Využít unikátní nanovlákenné materiály s antimikrobiálním účinkem pro léčbu chronických ran a dostat je do zdravotnictví. Klinická data byla slibná, technologie fungovala a směr se zdál být správný. Jenže realita trhu ukázala, že mezi úspěšným experimentem a skutečným produktem stojí roky vývoje, regulací a financování. V rozhovoru pro P-LAB CAST popisuje RNDr. Roman Chaloupka, Ph.D., CEO a CTO společnosti LAM-X, proč se firma rozhodla změnit strategii, jak vznikl její první komerční produkt VerdiBlot a proč je pro technologický startup někdy důležitější flexibilita než původní plán.
Kompletní audioverzi povídání s RNDr. Romanem Chaloupkou, Ph.D., můžete poslouchat jako podcast na YouTube, Spotify nebo platformách Podcasty.cz a České podcasty. Níže najdete textovou verzi výběru témat z téměř hodinového inspirativního rozhovoru.
Mnoho vědců během kariéry přemýšlí o tom, jak dostat výsledky svého výzkumu do praxe. Jen menšina však skutečně udělá krok z akademického prostředí do světa podnikání. Roman Chaloupka patří mezi ty, kteří se o to pokusili a uspěli. Po studiu biofyziky, doktorátu realizovaném mezi Prahou a Paříží a více než deseti letech základního výzkumu na Univerzitě Karlově mu bylo jasné, že ho vedle samotného poznání zajímá také praktický dopad vědy.
„Od začátku mě zajímala aplikace vědy. Jen v devadesátých letech nebylo příliš mnoho firem, kde by člověk mohl dělat aplikovaný výzkum. Mám pocit, že možnosti se otevřely až o mnoho let později, někdy kolem roku 2010, kdy začalo vznikat více firem orientovaných na výzkum a vývoj,“ vzpomíná pan doktor Chaloupka.
Jeho kariéra přitom nezačala v podnikání, ale v akademickém prostředí. Během doktorátu v Paříži se věnoval základnímu výzkumu v oblasti fotodynamické terapie rakoviny a studiu fotosenzitizérů, tedy látek aktivovaných světlem. Tehdy ještě netušil, že se k podobnému principu po více než dvaceti letech vrátí ve zcela jiné aplikaci.
Po návratu následovalo období základního výzkumu v ČR i zahraničí, mimo jiné zaměřeného na membránové proteiny a transport kovových iontů v bakteriích. Přesto, že šlo o kvalitní vědu, postupně začal stále více přemýšlet o tom, zda by nebylo možné výsledky výzkumu proměnit v něco hmatatelného. Náš host podcastu dodává: „V soukromém sektoru jsem poprvé zažil, že člověk nevidí výsledek své práce pouze v podobě další publikace. Najednou držíte v ruce produkt, který někdo používá. To pro mě bylo nesmírně motivující.“
V roce 2019 se díky spolupráci s i&i Prague, organizací zaměřenou na transfer technologií a podporu spin-off společností, seznámil s projektem navazujícím na dlouholetý výzkum skupiny profesora Jiřího Mosingera z Univerzity Karlovy v oblasti fotodynamické inaktivace bakterií či jiných patogenů.
Výsledkem bylo založení společnosti LAM-X v únoru 2020. Načasování nemohlo být symboličtější. Firma totiž vznikla přibližně dva týdny před začátkem covidových uzavírek. „Byli jsme nový tým, ještě jsme se pořádně neznali a najednou jsme zjistili, že jediná možnost, jak spolupracovat, je přes online schůzky. Nebyl to úplně jednoduchý začátek,“ vzpomíná ředitel společnosti LAM-X, Roman Chaloupka.
Startup přitom vstupoval do světa s velmi ambiciózním cílem. Komercializovat nanovlákenné materiály se speciální antimikrobiální úpravou, které je aktivovaná běžným viditelným světlem. První cílovou oblastí byl vývoj nanovlákenných obvazových materiálů určených k ošetření chronických ran, například bércových vředů.
Výzkumníci měli k dispozici silný argument. Klinická data ukazovala, že pacienti ošetření těmito materiály vykazovali rychlejší hojení chronických ran než kontrolní skupiny. Bylo tedy zřejmé, že technologie má potenciál, ale zároveň bylo více než jasné, že účinnost zatím není tak vysoká, aby umožňovala využití v běžné klinické praxi.
Původní obvazové materiály totiž vyžadovaly světelnou aktivaci antimikrobiální funkce trvající dvakrát denně hodinu, což by představovalo pro běžnou zdravotnickou praxi značnou bariéru při rutinním používání.
První roky existence společnosti proto nebyly ani tolik o vývoji produktu samotného, ale především o zvyšování účinnosti antimikrobiální funkce nanovlákenného materiálu, z něhož byl vyráběný. Týmu se však podařilo dosáhnout výrazného zvýšení účinnosti, takžetam, kde dříve bylo třeba dvouhodinové aktivace viditelným světlem, nyní stačí k aktivaci antimikrobiální funkce osvětlit materiál pouze po dobu pěti minut.
„To otevřelo úplně nové možnosti využití. Najednou se z technologie a teorie stalo něco, co lze reálně používat v běžné praxi, nejen ve zdravotnictví“ vysvětluje Chaloupka.
Současně však probíhala druhá, možná ještě důležitější část práce. Jednání s partnery, investory a potenciálními výrobci. A právě zde začal tým narážet na realitu zdravotnického trhu.
Chronické rány představují velmi konkurenční segment, kterému dominují zejména produkty založené na stříbru. Přitom cesta zdravotnického prostředku na trh běžně trvá pět až sedm let a vyžaduje obrovské vstupní investice.
„Postupně jsme si uvědomili, že pokud vsadíme pouze na tuto konkrétní zdravotnickou aplikaci, může nás to stát příliš mnoho času. Potřebovali jsme získat validaci trhu rychleji,“ dodává náš host. Právě tato chvíle byla okamžikem, kdy přišlo jedno z nejdůležitějších strategických rozhodnutí v historii firmy.
LAM-X se rozhodl rozšířit směr svého vývoje. Vedle zdravotnictví začal zkoumat filtrační technologie, zemědělství a další možné aplikace svých nanovláken. A právě odsud přišel prvotní impuls, který vedl ke vzniku prvního produktu uvedeného na trh.
Ne od interního vývojového týmu, ale od partnera v oblasti filtrace vody, kterému firma poskytla vzorky materiálů pro testování. Tím prvotním impulsem byla velmi jednoduchá otázka: „Neuměli byste nahradit PVDF membránu materiálem nezatěžujícím životní prostředí?“
PVDF patří mezi fluorované polymery, které jsou dnes stále více diskutovány kvůli svému negativnímu dopadu na životní prostředí. Ve vědeckých laboratořích se přitom ve velkém používají mimo jiné při metodě Western blot.
„Začali jsme přemýšlet, jestli by některý z našich materiálů nemohl fungovat jako alternativa. Otevřeli jsme archiv materiálů, které jsme měli vyvinuté, a začali testovat,“ popisuje Chaloupka.
NewInovativní membrána z polykaprolaktonu pro přenos biomolekul metodou Western blot
Výsledek překvapil i samotný tým. Ukázalo se, že některé z materiálů nejen fungují, ale v řadě parametrů dosahují lepších výsledků než stávající řešení.
Během roku 2025 vznikl finální produkt nazvaný VerdiBlot. Název odkazuje na jednu z jeho hlavních výhod. Jde o biologicky odbouratelnou alternativu ke klasickým PVDF a NC membránám používaným v laboratořích po celém světě.
Ekologie však nakonec nebyla tím hlavním důvodem, proč produkt vzbudil zájem. „Ukázalo se, že uživatele zajímá především to, že membrána dosahuje také vyšší citlivosti, nižšího fluorescenčního pozadí a lepšího poměru signálu k šumu. To jsou parametry, které přímo zlepšují výsledky práce v laboratoři,“ říká Chaloupka.
Vývoj produktu proběhl neobvykle rychle také díky síti akademických kontaktů, které firma zapojila do testování. Namísto dlouhého interního ověřování získával tým zpětnou vazbu přímo od zkušených uživatelů této analytické techniky. Právě kombinace materiálového výzkumu, biochemických znalostí a otevřenosti k externímu testování umožnila proměnit původně vedlejší nápad v první z produktů, který firma uvedla na trh.
VerdiBlot je podle Chaloupky teprve začátek. Krátkodobým cílem je vybudovat mezinárodní distribuční síť a dostat produkt do laboratoří po celém světě. Dlouhodobě ale firma míří ještě mnohem dál.
Probíhají pilotní projekty v oblasti filtrace vody, několik let běží polní experimenty v zemědělství a stále zůstává otevřená cesta zpět do zdravotnictví: „Já bych byl velmi rád, kdybychom se jednou mohli vrátit tam, kde jsme začínali. K hojení ran a zdravotnickým aplikacím. Máme možnost postupovat krok po kroku a stavět na tom, co se nám podařilo ověřit v praxi.“
Příběh LAM-X je tak v mnoha ohledech příběhem moderního technologického startupu. Začal jedním vědeckým nápadem, pokračoval překonáním sérií technologických i obchodních překážek, a nakonec vedl k produktu, který původně vůbec nebyl součástí plánu. A právě schopnost změnit směr, aniž by firma ztratila původní vizi, může být tím nejcennějším výsledkem celé cesty.
Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová
